neděle 23. března 2025
Cyklón v Queenslandu a Severním Novém Jižním Walesu
Zpráva od Božího Otce k Valentině Papagnové v Sydney, Austrálie 7. března 2025
Brzy ráno přišel Anděl a vzal mě na nebe, aby jsem se setkal s někým svatým.
Anděl řekl: „Setkáš se s paní, která chce s tebou mluvit.“
Okamžitě si myslela, že se setkám s Blahoslavenou Matkou, ale místo toho to byla svatá dáma, kterou jsem nikdy předtím neviděl. Byla vysoká, blondýnka a oblékla bílého.
Cítila jsem trochu zklamání, když Blahoslavenou Matku neviděla — je to vždy krásné cítění, když se setkám s naší Paní.
Svatá dáma řekla: „Valentino, byla jsem poslána k tobě, aby ses setkaly s velmi vážnou zprávou.“
V pravé ruce držela kus bílého papíru plný psaní.
Řekla: „Co je napsáno v této zprávě, je pro tebe a to vše o těžkém cyklónu a bouři, který zasáhne část australského pobřeží.“
Řekl jsem: „Vím o tom, a velmi se bojím za lidi, které postihne.'
Právě v tu chvíli nám minula další svatá dáma. Byla tak znepokojena nad blízkým špatným počasím, že jsem řekl: „Možná bychom měli požádat ji, aby nám s tím pomohla.“
Svatá dáma odpověděla: „Ne! To se jí vůbec netýká. Tato zpráva je pouze pro tebe. Žiješ v Austrálii a je to tvůj povinnost varovat lidi a modlit se. Musíš šířit zprávu lidem a říct jim, že musí modlit a kát se, protože Bůh je velmi urazený. Proto přijde na ně toto trestání.“
A potom řekla: „Pojďme ven a pomodlíme si v této budově.“ To bylo vše pro tento účel.
Vstoupili jsme do budovy, která vypadal jako kostel s lavicemi uvnitř. Když vstupovali, usedla na jednu stranu a svatá dáma proti mně. Položil papír se psaním vedle sebe na lavičce.
Pozorovala jsem papír, který měl mnoho černých skvrn a písmo; skvrny představovaly místa, kde měly nastat katastrofy. V tu chvíli mi dáma řekla, abych přišel k ní. Když se začal blížit k ní, cítěl jsem, že je tabulka blízko u mne a cítil jsem potřebu si uklonit, ale když spěchal ke svaté dámě, zapomněl jsem to udělat.
Když přišel k ní, vstal držící papír. Právě v tu chvíli se objevil Bůh Otec. Byla úplně překvapena vidět ho, ale mohla vidět, že svatá dáma nebyla překvapená.
Objal nás obou a držel nás pevně u sebe. Jakmile mne Bůh Otec objal, všechny strachy mě opustily a cítil jsem se tak dobře.
Bůh Otec řekl: „Nemáš co bát. Jsi v mé péči a objímám tě, a nic ti neublíží.“
Právě v tu chvíli jsem cítěl, že Bůh Otec již zmírnil trestání pro australské pobřeží. Neobjímal jen mě, ale objímal všechny své lidi na zemi.
Náhle jsem si pomyslel: ‘Ach jo, budu stlačen mezi nimi dvěma.’
Když nás Bůh Otec objímal a já byl uprostřed, podíval jsem se na Něho nahoru a poznamenal, jak je vysoký. Potom jsem si všiml svaté paní a zjistil, že i ona je dost vysoká.
Řekl jsem jim: “Oba jste tak výškoví a já jsem tak malý!”
Když to řekl, oba se usmáli.
Bůh Otec mi řekl: „Malá? Možná jsi fyzicky malá, ale máš velkou zprávu, kterou musíš lidem sdělit. Musíš je informovat o velmi důležité zprávě, kterou ti dávám. Chci, aby si všimli mých varování — aby se změnili a káli a modlili.“
„Valentino, moje dcero, dávám ti velkou odpovědnost, abych varoval mé lidi. Pokud neposlouchnou, bude hůře. Lidé by měli si toho všimnout.“
Děkuji Ti, můj Otče. Miluji Tebe.
Toho rána (9-3-2025) náš Pán Ježíš řekl: „Nabídni mi zprávu, abych ji posvětil. Ať si je ještě čtou!“
„Lidé by měli být vděční a rozumní, že to (cyklón) nezasáhlo tvrději.“